Asi není třeba představovat knižní hrdiny jako je Hercule Poirot či slečna Marplová. Co se skrývá za fenomenálním úspěchem Agathy Christie, která je po právu titulována jako královna detektivek. Letos 12. ledna uplynulo 50 let od její smrti.
Napsala 66 detektivních románů, několik próz, více jak 150 povídek a řadu divadelních her. Jejích knih se prodalo přes dvě miliardy a byly přeloženy do více než 100 jazyků. Stala se tak nejen nejčtenější, ale i nejpřekládanější spisovatelkou v historii literatury, pokud nebudeme počítat prodej Bible a Shakespeare.
„Agatha Christie je fenomén, který nestárne. Její knihy mají skvělé zápletky, a navíc jsou jen minimálně dotčené dobovými kulturními stereotypy. Stále tak patří mezi oblíbené a vyhledávané autory. Jen za minulý rok jsme prodali na 15 tisíc jejích knih,“ komentuje Žaneta Kratochvílová z knižního secondhandu Knihobot.
Zrození Hercula Poirota
Už ve svém prvním románu Záhada na zámku Styles, který vyšel v roce 1920, dala Agatha Christie vzniknout již zmiňované legendě – Herculu Poirotovi, belgickému detektivovi s precizním knírem, vysazenému na pořádek, jehož největší předností je logické myšlení a především „malé šedé buňky“. Nutno podotknout, že Christie s ním u několika nakladatelství nejprve neuspěla, a startu kariéry vděčí až nakladatelství The Bodley Head.
Poirot je hlavním hrdinou i v jejích nejznámějších dílech Vražda v Orient-expresu nebo Smrt na Nilu. Tyto příběhy proslavilo totiž nejen seriálové, ale také několikanásobné filmové zpracování. Když se řekne Hercule Poirot, pro většinu je synonymem David Suchet, který jej ztvárnil v dlouhé televizní sérii Agatha Christie’s Poirot a zahrál všechny příběhy, které Christie s Poirotem napsala. Sama rodina Agathy Christie jej považovala za nejvěrnější podobu postavy.
Ve svém repertoáru jej má ale i Peter Ustinov nebo Kenneth Branagh, jehož ztvárnění oblíbeného detektiva můžeme vidět v moderních filmových adaptacích Vražda v Orient expresu (2017), Smrt na Nilu (2022) nebo Přízrak v Benátkách(2023).
Od novin ke sběratelským kouskům
První spisovatelčiny romány Záhada na zámku Styles i výjimečná Vražda Rogera Ackroyda vyšly nejprve v novinách na pokračování. Kdo mohl tenkrát tušit, že právě poslední jmenovaný zvolí v roce 2013 Britská asociace autorů detektivek nejlepším kriminálním románem všech dob? A není divu, už ve své době zaujal neotřelým závěrečným zvratem, který do té doby nikdo nepoužil. Vrahem je totiž samotný vypravěč. Anglické vydání z roku 1931 se mimochodem na Knihobotu prodalo za více než čtyři tisíce korun.
Příběhy Agathy Christie se v novinách objevily i u nás. V roce 1935, tedy rok po anglickém vydání, si mohli Vraždu v Orient-expresu vychutnat například čtenáři Lidových novin. Knižně pak vyšla až v šedesátých letech. Z prvních vydání – ať už českých či původních anglických – jsou dnes sběratelské kousky. Pokud byste svou knihovnu chtěli obohatit prvním vydáním Vražd podle abecedy, připravte si přes tři miliony korun, na první vydání Vraždy v Orient-expresu vám pak postačí něco přes 350 tisíc Kč.
Co jste možná nevěděli?
- V roce 1926 Agatha Christie záhadně na 11 dní zmizela. Sama nikdy nevysvětlila, co se stalo a kde pobývala.
- Její hra Past na myši drží světový rekord jako nejdéle uváděné divadelní představení – aktuálně se odehrálo více než 30 tisíc představení.
- První kniha od Agathy Christie vyšla v Česku v roce 1927 a je jí román Muž v hnědém obleku.
- Román Plavý kůň pomohl v dopadení skutečného sériového vraha díky podrobnému popisu otravy jedem.
- Agatha se objevila jako postava v epizodě seriálu Doctor Who, kde jí tvůrci přisoudili detektivní roli.
