Prvního „dítěte ze zkumavky“ přišlo na svět skoro před 50 lety a od té doby pomohla asistovaná reprodukce na svět více než 12 milionům dalších dětí. Bohužel stále větší část populace graviditu a rodičovství oddaluje a spoléhá právě na lékaře.
Plánování rodičovství se stalo tématem stále „dospělejších“ párů. Medicína napříč všemi obory postupuje v poznání a výsledcích kupředu, ale stále je nutné sledovat přírodu a její zákonitosti, které se na lidském těle a jeho fungování prioritně podílejí.
Social freezing
Jde o kryokonzervaci vlastních vajíček či spermií za účelem jejich pozdějšího použití pro oplodnění in vitro. Kvalita zamražených pohlavních buněk se časem nesnižuje a teoreticky mohou být takto uchované i více než deset let. Po rozmrazení „přežije“ 90 až 97 % vajíček. Tato fakta ale nejsou pro úspěšnost oplodnění a samotného těhotenství určující a mohou vyvolat nerealistická očekávání.
„Na úspěšnost terapie se zmraženými vajíčky nebo spermiemi má vliv především věk, ve kterém pacienti odebrání buněk podstoupí. Po 35. roce života mražení vajíček z medicínského hlediska postupně ztrácí smysl. Důležité je i následné načasování oplodnění, ženské tělo totiž není biologicky přizpůsobeno na těhotenství ve vysokém věku. Proto ani odebrání zdravých vajíček v mladém věku není zárukou úspěšného těhotenství po čtyřicítce,“ upozorňuje MUDr. Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE a odborný garant Nadačního fondu ProPlodnost, jehož posláním je otevřeně komunikovat o důležitosti ochrany plodnosti.
Vyšetření
Hladina antimülleriánského hormonu (AMH) společně s ultrazvukovou prohlídkou (tj. vyšetření plodnosti ženy) a vyhotovení spermiogramu u muže jsou základní vyšetření, která mohou odhalit možné problémy s plodností. Nejsou běžnou součástí preventivních prohlídek, přesto by se o ně měl včas zajímat každý, kdo si plánuje založit rodinu. Včas přitom znamená i několik let předtím, než k tomuto kroku přistoupí. Praxe zatím ukazuje opačný trend – podle statistik pražské kliniky reprodukční medicíny IVF CUBE dnes žádají o vyšetření plodnosti ženy průměrně ve věku 40 let a na preventivní spermiogram přicházejí muži až kolem 34 let. Obě pohlaví by přitom tato základní vyšetření měla absolvovat už před třicítkou.
Neplodnost a problémy u mužů
Muži mají problémy s plodností ve stejné míře jako ženy. Problémy s početím trápí v současnosti přibližně každý pátý pár, přičemž příčina na straně muže se v posledních letech zvýšila z původních 10 % na téměř 40 % případů. Jedním z důvodů je i chybějící prevence.
Mezi nejčastější příčiny neplodnosti mužů patří snížená kvalita spermií, varikokéla (rozšíření žilní pleteně v semenném váčku), poruchy sexuálních funkcí, překonaný úraz genitálií, abnormální karyotyp nebo hormonální poruchy. Mužskou plodnost může podle odborníků negativně ovlivnit množství faktorů – od anatomických a fyziologických přes genetické, hormonální až po environmentální. „Nelze říci, jaký faktor je více nebo méně důležitý. Obecně si myslím, že hlavním problémem je trvalý tlak chemických koktejlů obsažených v potravinách a nápojích v kombinaci s nezdravým životním stylem. K tomu musíme přičíst dlouhodobý stres, a ačkoliv zatím nejsou jasná data, nelze vyloučit vliv takzvaného elektronického smogu, před kterým v podstatě není úniku,“ říká MUDr. Pavel Hanek, primář urologického oddělení v Oblastní nemocnici Příbram.
