Ještě před pár lety jsme měli klíšťata spojená hlavně s výlety do hlubokých lesů nebo vlhkých oblastí kolem řek. Dnes už je ale realita jiná. Nepříjemného parazita si můžeme odnést z městského parku, vlastní zahrady i horských oblastí, kde dříve vůbec nepřežíval. Lékaři navíc upozorňují, že kvůli změně klimatu je sezona klíšťat delší než kdy dřív – aktivní jsou od prvních teplých jarních dnů až do pozdního podzimu.
A nejde jen o nepříjemné štípnutí. Klíšťata mohou přenášet vážná onemocnění, především klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropské unii. Jen v loňském roce se podle předběžných údajů nakazilo více než 700 lidí.
Podle epidemiologů je hlavním problémem nízká proočkovanost populace. Zatímco v Rakousku je proti klíšťové encefalitidě očkováno přibližně 80 % obyvatel, v Česku dokončí celé očkovací schéma jen zlomek lidí. Přitom právě očkování je dnes jedinou skutečně spolehlivou ochranou proti tomuto virovému onemocnění.
Mnoho lidí navíc vakcinaci odkládá s pocitem, že se jich riziko netýká. Jenže klíšťata se dnes běžně vyskytují i ve městech nebo ve vyšších nadmořských výškách kolem 1 200 metrů, kde dříve nepřežila.
Klíště často ani nepostřehnete
Nebezpečné přitom není jen samotné přisátí. Klíště má několik vývojových stádií a v těch raných může být téměř neviditelné. Larvy a nymfy měří méně než milimetr a často se přisají jen na krátkou dobu, takže si jich člověk vůbec nevšimne.
Právě proto odborníci doporučují po každém pobytu venku důkladnou kontrolu těla. Ideální je také nosit světlé oblečení, na kterém jsou klíšťata lépe vidět.
Pokud už klíště objevíte, mělo by se co nejrychleji odstranit pinzetou nebo speciálním háčkem a místo následně vydezinfikovat. Lékaři zároveň varují před jeho mačkáním mezi prsty — i tímto způsobem může dojít k přenosu infekce.
Lymeská borelióza může začít nenápadně
Zatímco proti klíšťové encefalitidě existuje očkování, proti lymeské borelióze zatím ochranná vakcína dostupná není.
První příznaky bývají často nenápadné. Typickým projevem je takzvaná migrující skvrna — zarudnutí s bledším středem, které se objeví několik dní až týdnů po přisátí klíštěte. Skvrna většinou nesvědí ani nebolí, a právě proto ji lidé často podcení.
Později se mohou objevit bolesti svalů, kloubů, únava nebo neurologické potíže. Neléčená borelióza totiž může zasáhnout nervový systém i mozek.
Lékaři navíc upozorňují, že případů boreliózy v posledních letech výrazně přibývá. Jen za loňský rok evidoval Státní zdravotní ústav více než 11 tisíc nových případů.
Ochrana začíná u prevence
Přestože klíšťata z české přírody nezmizí, riziko nákazy lze výrazně snížit. Základem je prevence — vhodné oblečení, používání repelentů, kontrola těla po návratu z přírody a v případě klíšťové encefalitidy také očkování.
Odborníci zároveň připomínají, že klíště dnes není problémem jen turistů nebo milovníků hor. Setkat se s ním může prakticky každý — při venčení psa, odpoledni v parku nebo práci na zahradě.
