Jarní sezóna je v plném proudu a spolu s ní i vlna alergických potíží. Tisíce lidí v těchto týdnech míří do ordinací s rýmou, svěděním očí nebo únavou, které způsobují pylová zrna z kvetoucích stromů a trav. Lékaři přitom varují, že neléčená alergie nemusí být jen sezónním nepohodlím, ale může přerůst až v závažnější onemocnění, například astma.
Na problém upozorňují odborníci i v souvislosti se Světový den alergie a astmatu, který připadá na 5. května. Podle nich přitom existuje léčba, která dokáže řešit samotnou příčinu alergie – alergenová imunoterapie (AIT). Ta funguje na principu postupného „učení“ imunitního systému, aby na běžné podněty nereagoval přehnaně.
„Ideálním pacientem je člověk, u kterého lze obtíže jednoznačně spojit s jedním dominantním alergenem. Ačkoliv je tato léčba krátkodobě nákladnější, dlouhodobě může zdravotnímu systému ušetřit a pacientům výrazně ulevit. Navíc snižuje riziko rozvoje astmatu,“ vysvětluje Jakub Novosad z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Léčba spočívá v pravidelném podávání malých dávek alergenu po dobu tří až pěti let. Díky tomu si tělo postupně vytváří toleranci a příznaky alergie se mohou výrazně zmírnit, nebo dokonce zcela vymizet. Přesto se k této terapii dostane jen 10 až 15 procent pacientů, kteří by z ní mohli profitovat.
Alergie přitom nejsou jen problémem pylové sezóny. Podle odborníků za jejich nárůstem stojí kombinace genetických predispozic a vlivů moderního životního stylu – od průmyslově zpracované stravy přes znečištěné prostředí až po klimatické změny. „Spektrum alergenů se mění a pacientů výrazně přibývá,“ upozorňuje Mojmír Račanský z Fakultní nemocnice Olomouc.
Situaci navíc komplikuje i nedostatek specialistů. V Česku působí zhruba 500 alergologů a čekací doby na vyšetření se běžně pohybují mezi čtyřmi až šesti měsíci, někde i déle. „Patříme k oborům s nejvyšším průměrným věkem lékařů. Noví specialisté přicházejí jen pomalu,“ říká Petr Panzner z Fakultní nemocnice Plzeň.
Vedle léčby samotné hraje důležitou roli i prevence a životní styl. Základem je omezit kontakt s alergeny, dbát na kvalitní spánek, vyváženou stravu a nekouřit. Podle lékařů má zásadní význam také rané dětství, kdy se imunitní systém teprve formuje. „Děti by měly být přirozeně vystavovány okolnímu prostředí. Pomáhá také kojení, pestrá strava a pravidelné očkování,“ doplňuje Zita Chovancová z FN u sv. Anny v Brně.
