Po šestnácti letech vztahu a s dětmi není jednoduché najít si čas jen pro sebe. Své o tom ví i Marie a Jan Křížovi. Ti v rozhovoru pro Instinkt popisují, jak pečují o svůj vztah, co plánují na léto a jak prožívají první školní úspěchy svého syna.
Jsme na otevření střešního baru nad divadlem Hybernia. Máte při dětech a pracovních povinnostech čas zajít na rande?
Marie: My už jsme spolu šestnáct let, takže takové ty pocity z chození na rande už postupně vymizí.
Jan: Občas zajdeme třeba do kina. Možná jednou za dva měsíce jdeme na večeři.
Marie: Spíš si ji objednáme domů.
Jan: Maruška teď zavedla hezký zvyk, který jsme tento měsíc rovnou porušili – že se každý měsíc snažíme vyjet na den či dva někam po Evropě jen my dva. To bylo hrozně fajn.
Je pro vás potřeba pracovat stále i na partnerském vztahu, když jste rodiči?
Marie: Je to potřeba, abychom si stále připomínali, co jsme na sobě měli rádi a proč jsme spolu.
Jan: Po pár letech s dětmi si člověk uvědomí, že je strašně snadné sklouznout jen k té rodičovské rovině, což my nechceme.
Co máte v plánu na léto?
Jan: Plánujeme být hlavně spolu doma. Jelikož jsem teď přes rok moc doma nebyl, chceme si ten společný čas užít. Pak zkoušíme jeden nový muzikál, takže budeme pracovně vytížení, ale červenec chceme věnovat odpočinku a rodinné pohodě.
Marie: Čeká nás hraní na Karlštejně. A mě ještě čeká akustická show s Danem Landou. Nějaká práce tam bude, ale chceme být především s dětmi.
Jak prožíváte konec školního roku? Vaše starší dítě teď končí první třídu.
Marie: Máme prvňáčka, takže je to hodně emotivní. Už v pololetí jsem si poplakala dojetím. Je to nová zkušenost a jsme rádi, že to tak krásně zvládá.
Chodí na klasickou základní školu?
Jan: Chodí na státní školu. Je sice na něco zaměřená, ale je to klasická základka.
Už jsou tam vidět nějaké vlohy po rodičích?
Jan: Těžko říct. Náš Filip velmi dobře slyší, velmi dobře intonuje. Nějaké vlohy tam jsou, ale zatím jsme o ničem konkrétním neuvažovali. Já sám jsem nebyl do ničeho tlačený, takže jaká bude cesta našich dětí, uvidíme – ale tlačit je nebudeme. Zatím to ale vypadá, že je divadlo baví, když je vezmeme na zkoušku nebo představení.
