Na červeném koberci se jako první hosté objevili například herečka Petra Nesvačilová s manželem Tomášem Vápeníkem, herci Hana Vagnerová a Stanislav Majer. Režisér David Ondříček a herečka Martha Issová nebo Jana Plodková a scénograf Marek Cpin či slovenská herečka Táňa Pauhofová s manželem, hudebníkem Jonatánem Pastirčákem.
Aplaus pro tvář letošní znělky
Největší potlesk ovšem patřil herci Bolku Polívkovi, který se stal protagonistou letošní festivalové znělky. Vybrán byl nejen jako dlouholetý přítel Bartošky, ale především proto, že získal cenu prezidenta MFF Karlovy Vary určenou pro výrazné osobnosti české kinematografie. Tu mu Bartoška osobně předal v roce 2022 na 56. ročníku MFF KV.
Příjezd Petera Sarsgaarda a Vicky Krieps
Mezi prvními se také objevil americký herec Peter Sarsgaard známý z filmů Kluci nepláčou nebo Jak nezískat Pulitzera. Na červený koberec přijela i druhá hlavní hvězda večera, lucemburská herečka Vicky Krieps. Jejím nejoceňovanějším výkonem je ztvárnění hlavní role císařovny Sisi v životopisném snímku Korzet. Oba si převzali cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, kterou jim letos předali výkonný ředitel Kryštof Mucha a programový ředitel Karel Och. Jestli tato cena zůstane i nadále, to se teprve rozhodne.
Mezi další známé tváře před hotelem Thermalu patřili i na režisér Adam Martinec, herečka Antonie Formanová, režisér a herec Petr Forman a dcera Emílie Formanová. Dorazily i herečky Jenovéfa Boková, Eliška Křenková, Elizaveta Maximová či Jiří Mádl s partnerkou. Nakonec přijela i herečka Jitka Schneiderová, Andrea Bartošková, vdova po prezidentovi festivalu Jiřím Bartoškovi, kterou doprovodil syn Janek Bartoška a moderátor Marek Eben.
Slavnostní ceremoniál a vzpomínka na „Bart’áka“
Přesně v devatenáct hodin se velkým sálem hotelu Thermal roznesl soundtrack ze sci-fi Interstellar. Slavnostní ceremoniál tak mohl začít opět fantastickou choreografií bratrů Cabanů, kterou předvedli v deseti minutách desítky tanečníků. Krátce na to přichází moderátor Marek Eben a jeho první slova patří vzpomínce na Jiřího Bartošku. „Říká se, že každý člověk je nahraditelný. Není to pravda. Každý člověk je jedinečný, stejně jako je jedinečný otisk jeho prstu. Také se říká, že nic už nebude takové, jako to bývalo. A to je pravda. To je vývoj, je to evoluce a je to něco, co nemůžeme zastavit. Když vytrhnete ze země strom, nezbude nic. Pokud odejde člověk, mohou po něm zůstat jeho stopy. A ty stopy nám ukazují, kam směřoval. Kam chtěl jít. A já myslím, že stopy Jiřího Bartošky by vedly přesně sem, do tohoto sálu. Kdyby mu bylo dopřáno víc let života, seděl by ve 12. řadě a seděl by tam i příští rok a seděl by tam dalších deset let,“ řekl s tím, že co vytvořil Jiří Bartoška, je živý organismus a jeho buňkami jsme my všichni tady.
„Ty kmenové buňky, ty si Jiří Bartoška velmi pečlivě vybral a na to měl ohromný talent. Když to dobře dopadne, tento organismus nás jednou všechny přežije a bude se dál vyvíjet. Myslím, že by to Jirkovi dělalo radost,“ pokračoval dále a dodal, že by se mu líbilo pojmenovat po Jiřím ulici Moskevskou, či třeba náměstí před Thermalem. Krátce na to se pustila slavnostní znělka, která odkazovala právě na Jiřího Bartošku.
zdroj: KVIFF
