Dnem boje za svobodu a demokracii a současně také Mezinárodním dnem studentstva. 17. listopad je svátek nových dějiny naší země.
Připomeňme si den uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a začátek sametové revoluce v roce 1989, kdy došlo k brutálnímu zásahu proti studentům na Národní třídě a následnému pádu komunistického režimu.
Uzavření vysokých škol a poprava studentů
17. listopad se pojí i s rokem 1939. Od březnové okupace nacisty v roce 1939 byla nálada ve společnosti velmi nepřátelská, což vyvrcholilo 28. října, v den 21. výročí vzniku Československa, kdy probíhala protinacistická demonstrace několika tisíců lidí. Ti byli rozehnáni střelbou, a došlo tak ke zranění mnoha lidí včetně studenta Jana Opletala, který 11. listopadu střelným zraněním podlehl. 15. listopadu se konal jeho pohřeb a studentské organizace uspořádaly smuteční průvod Prahou. Opět došlo k protiokupační demonstraci, kde nastal střet s pořádkovými silami. Adolf Hitler 16. listopadu nařizuje uzavření českých vysokých škol na tři roky. Z noci z 16. na 17. listopadu zatklo gestapo přes tisíc studentů a pedagogů, z toho devět studentů, bylo 17. listopadu popraveno. Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Všechny české vysoké školy byly uzavřeny až do konce války, tedy do roku 1945.
Václavské náměstí
17. listopad 1989 má většina z nás ještě v živé paměti. Tento Den boje za svobodu a demokracii si totiž každoročně připomínáme řadou akcí, které se odehrávají primárně na „Václaváku“. Aby také ne, kdyžVáclavské náměstí v Praze je jedním ze symbolů české státnosti, právě pod pomníkem svatého Václava byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika. Dne 17. listopadu 1989 se zde konala povolená demonstrace k 50. výročí uzavření českých vysokých škol. Po ukončení se demonstranti vydali na pochod do centra, aby projevili nesouhlas s komunistickým režimem.
Albertov
Studenti vyšli 17. listopadu 1989 z univerzitního areálu na Albertově, aby si připomněli nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která měla mířit na Vyšehrad a poté na Karlovo náměstí. Účastníci pochodu se nakonec vydali na nábřeží Vltavy a podél řeky na Národní třídu a volali po svobodě a změně politického ovzduší v zemi. Přestože byla demonstrace v Praze brutálně potlačena komunistickou policií, jiskra volání po svobodě se již nedala uhasit a celou zemi zachvátila vlna protestů proti komunistickému režimu, ke studentům se přidaly prakticky všechny vrstvy obyvatelstva. Vlna masivních demonstrací nakonec vedla během několika dnů k pádu komunistického režimu v Československu. Hovoříme o takzvané „sametové revoluci“, protože změna společenského systému proběhla především na parlamentní půdě, bez obětí na životech a bez výrazných materiálních škod.
Sametová revoluce
Obešla se bez násilí s jedinou výjimkou, a to zásah na Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami. Už večer 17. listopadu dorazily do divadel, která následující den společně se studenty vstoupila do stávky. V neděli 19. listopadu se v Činoherním klubu sešli představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Malé a velmi populární divadlo se ocitlo v centru dění a stalo neformálním zázemím pro jednání Občanského fóra, občansko-politické iniciativy, která se stala hlavním koordinátorem při jednáních s vládnoucími komunisty, a to až do 19. prosince 1989. Počátek sametové revoluce dnes na Národní třídě připomíná pamětní deska na Kaňkově domě. 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň Modlitba pro Martu. Druhý den se k demonstraci na Václavském náměstí přidali tisíce dělníků z vysočanských továren a počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc. V sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na Letenskou pláň a sešlo se zde přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech. Prvním porevolučním prezidentem byl 29. prosince 1989 zvolen Václav Havel.
Mobilní aplikace
Poznejte výjimečný den naší historie moderním, zajímavým a autentickým způsobem. Vydejte se do Prahy s oblíbenou geolokační mobilní aplikací Geofun, která nabízí spoustu zábavy, v tomto případě ale i poučení. Je obecně známé, že nejlepším způsobem, jak aplikaci poznat, je na vlastní kůži ji vyzkoušet. Jakým způsobem postupovat? Po bezplatném stažení aplikace (pro mobilní telefony s operačními systémy Android a iOS) naleznete úkol nazvaný Sametová Praha a ten si do aplikace nahrajete. Poté je nutné přijít na Národní třídu k památníku 17. 11. 1989. A tam? To už zažijete sami. Je možné jen zmínit, že uvidíte autentická videa, fotografie a mnoho dalšího.
