Vánoce jsou spojeny s obdarováváním, které je – ať kdo chce či nechce – stále silnější! Za dárky se vydává rok od roku víc a víc peněz. Loni třeba Češi utratili za překvapení pod stromek v průměru devět tisíc korun. Každopádně je zajímavé, v čí gesci se po světě ona nadílka odehrává. Třeba v Dánsku vše řeší skřítci…  

Mapy „nadílkářů“ jsou zajímavé. Jedna visí na zámku Loučeň, kde se odehrává (do ledna 2020) i výstava historie a dekoru vánočních stromků. A co je na oněch mapkách zvláštní? Většina těch, kdo přinášejí vánoční dárky je tu vyobrazena, ale… Ježíšek chybí. „Ježíšek naděluje ve chvílích, kdy není nikým rušen, neukazuje se. On představuje ono vánoční tajemství, v tom je i jeho kouzlo a poetika pro všechny,“ naznačuje Kateřina Šrámková, majitelka zámku Loučeň, kde už stojí a svítí jednadvacet typově různých vánočních stromků. Od knížecího, přes cestovatelský, podmořský… po levandulový.

Jeden ze stromečků na zámku Loučeň. Výstava trvá do 12. ledna

Jediná dáma s dary

V zemi, která je domovem papeže naděluje čarodějnice! Ano, v Itálii dává vánoční dary baba a… děd. Těsně po půlnoci na Boží hod se 24. 12. – tedy už pětadvacátého zrána – rozbalují dárky od Babbo Natale. Ty leží pod stromečkem či u jesliček. Další várku – jíž svátky končí – přináší nepohledná, leč vlídná, čarodějnice Befana, která přifrčí na koštěti 6. ledna a sestoupí do domu komínem… Její loutka se koncem svátků na Tři krále zapaluje. Jde o dámu, která údajně při narození Ježíška hledala jesličky, ale nenašla, a tak se toulá na koštěti v klobouku a dlouhém plášti dodnes…

Ve Španělsku dětem nadělují – známé postavy – Tři králové, ale též pozdě večer 24. prosince. A v Baskicku nosí dárky Olentzero, pohanský horník, jenž se klaněl Ježíši Kristu v Betlémě. V sousedním Portugalsku pak vše „odře“ otec Vánoc zvaný Pai Natale – obdoba Santa Clause. Ten se ale může u štědrovečerního stolu občerstvit rýžovým pudinkem se skořicí…

Všude jsou…

Vánoční skřítek Julenissen (mytická postava podobná mini St. Clausovi) je vousatý a žije v Norsku. Přesněji je z Laponska! Ale tento dobrý muž nechodí, jako mnozí jiní (francouzský Pere Noël), s nadílkou do domu komínem. V sousedním Finsku operuje jeho kolega Joulupukki, mající celoročně k ruce skřítky, jež pro něj mapují domácnosti s dítky hodnými a těmi příšernými.

Kvůli dárkům! Tento pán žije na samém severu Finska a jeho tvář je známa, stejně jako tvář Dědy Máze, který nosí „jolku“ (nadílku) v Rusku. Pozor, ten ale jede na saních z Čukotky a jako pomocnici má Sněhurku! Pravdou je, že postavu a rysy mívá Mráz stejné jako bulharský děda Koleda…

Odlišné je v těchto svátcích Nizozemí. Tam nepřichází do domů Ježíšek, Santa Claus, Děda Mráz, nýbrž Sinteklaas. Připluje tři dny před svými narozeninami (5. 12.) ze Španěl v lodi plné darů, které dává dětem. Pomáhá mu Zwarten Pieter (Černý Petr), který vede přehled o hříších. Ona početná vánoční lodní flotila vstoupí do nejsevernější nizozemské provincie do města Groningen, kde na ni děti čekají. Večer, kdy lodě připlouvají, dávají děti do dřeváku před krb Sinterklaasovi (de facto Mikulášovi) dopis a misku vody s mrkví pro jeho bělouše. Ráno mají v botě sladkosti a perníkového mužíčka s vtipnou básničkou… 

Ježíšek, jako Pan tajemný?    

U nás, na Slovensku, u německých a rakouských sousedů naděluje dárky Ježíšek v němčině Christkind. Dárky tu dává pod ozdobený stromek, a to stejně jako v katolických regionech Švýcarska či Lichtenštejnska. Ježíška čili Jezulátko v akci nikdy nikdo (údajně) neviděl!

Pro většinu je tajemný, voní trochu vanilkou a skořicí, o svém příchodu nikoho neinformuje, ale o odchodu z místnosti, kde je podmínkou nazdobený stromeček, dává vědět zazvoněním stříbrného zvonku. Ač pro mnohé Ježíšek nemá zcela jasnou podobu, je všemocný, vše zvládá, nemá problém s přemisťováním, je spravedlivý a vlídný. 

„Když nejmladší generaci řeknu, že vím, jak vypadá Ježíšek, hned mě okřiknou: toho nikdo neviděl! Ani ty nemůžeš vědět, jak vypadá. Hloupost. Ježíšek je dítě z Betléma, které se tam narodilo do jesliček. Pro nás křesťany je to boží syn. Ztvárňovat ho jinak je chybné a ztráta našich tradic,“ uvedl už v minulosti hrabě Děpold Czernin, autor kampaně Náš Ježíšek s tím, že: „Podoba Našeho Ježíška je historicky autentická s představami našich předků o nadělujícím Ježíškovi. Je inspirovaná Pražským Jezulátkem – světově nejznámější českou soškou…“ Také vlastně pravda.

Vzdor tomu, že dospělí (i hrabě Czernin) vědí, kdo v reálu dárky pořizuje a balí, přesto vše dál rádi přisuzují onomu (třeba) Jezulátku a mrzí je, když jejich děti odhalí onen velký poetický fígl… Ježíšek prostě je!

P.S. Když Ježíšek 24. prosince v podvečer zazvoní, většinou v rodinách končí štědrovečerní večeře, zahájená vstupem první hvězdy na oblohu. Než se ale všichni nasměrují k rozbalení dárků, často se ještě zpívají koledy.

Dlužno dodat, že zejména v severních oblastech Německa a Rakouska působí vznešený Weihnachtsmann, má dlouhý plášť s kapucí, zrzavé vlasy i vousy a cestuje na divokém větru…

Autor: Michaela Šmerglová, foto: annca_ Pixabay, Robert Sedmík

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno