Herecký pár, který by nikdo vedle sebe nečekal. Ema Businská a Bořek Čermák se zhostili hlavních rolí v jedné z nejvýznamnějších her moderní české dramatiky Kočka na kolejích a slibují strhující lásku, vášeň, ale i nenávist. Jde o vztah, který dle nich nikdy neměl začít. Co by sami obětovali pro svůj milovaný protějšek?
Inscenace vzniká na scéně Divadlo MANA a slibuje současný pohled na text, který i po více než půlstoletí neztrácí na naléhavosti. Autorem hry je Josef Topol, jehož tvorba patří k pilířům české literatury 20. století.
Nové nastudování se snaží přiblížit text dnešnímu publiku, aniž by ztratil jeho původní atmosféru. Režijní koncepce pracuje s motivem „meziprostoru“ – místem, kde se stírá hranice mezi realitou a představou. Právě tato nejednoznačnost je pro Topolovu hru klíčová a dává prostor silným hereckým výkonům i interpretaci. V hlavních rolích se předvedou Ema Businská a Bořek Čermák jako Évi a Véna.
„Je to příběh dvou milenců, kteří jsou spolu sedm let a moc rádi by spolu byli i celý život, ale bohužel to nejde. Strašně je to oba štve a snaží se najít východisko, ale jaké to východisko je, uvidí diváci v divadle,“ směje se Bořek a Ema mu přitakává.
„Moje postava bych chtěla, aby to fungovalo, ale postupem té krize zjišťuje, že to nepůjde. Musela by jít přes určité charakteristické rysy toho Vény a ona zjistí, že i tak jiný nebude. Ale on se měnit nechce a Évi už se taky měnit nebude, protože dlouho potlačuje samu sebe. Je to krásný příběh, ale náročný. I pro nás na zahrání,“ dodala herečka.
Musí se pro lásku obětovat?
„Kočka na kolejích“ není klasickým dramatem založeným na dějových zvratech. Její síla spočívá v dialogu. Évi a Véna vedou rozhovor, který osciluje mezi něhou a krutostí, mezi snem o společné budoucnosti a pochybnostmi, zda má jejich vztah vůbec pevný základ.
Co by sami herci byli schopni pro svou osudovou lásku obětovat?
„Od určitého životního období vím, že kvůli lásce už nikdy nechci trpět, jak jsem trpěla kdysi. Ale pro mého manžela jsem schopná obětovat spoustu věci, má to ale hranice. Ani láska nemůže být bezmezná, nikoliv v míře, jak může hodně člověk milovat, ale musí to mít hranice. I já sama je musím mít. Potkala jsem člověka, který je má spřízněná duše, a jsem přesvědčená o tom, že by pro mě udělal věci, jako nikdo jiný na světě,“ prozradila Ema.
I Bořek se otevřel. „Do jisté míry to mám jako Ema. Nerad bych vědomě kvůli druhému měnil svou osobnost. Nechtěl bych se formovat v něco, co já nejsem. Což Véna se kvůli Évi snaží. Ale já si nemyslím, že je to ta cesta. Buď ti lidé spolu mají být nebo ne. To se v životě děje.“
Témata jako osamělost, nejistota ve vztazích nebo hledání smyslu rezonují i v dnešní společnosti. Nová premiéra tak není jen návratem ke klasice, ale i pokusem znovu otevřít otázky, které zůstávají stále živé. Premiéra je připravena na 14. dubna ve vršovickém divadle Mana.
