Práce na IČO nemusí vždy znamenat svobodu. Pokud vám „klient“ určuje pracovní dobu, kontroluje vás nebo se chová jako zaměstnavatel, můžete se nechtěně ocitnout v šedé zóně švarcsystému. Se všemi právními i finančními důsledky. Na právnické otázky odpovídá JUDr. Petra Kubáčová z advokátní kanceláře P-Legal.
Když jsem OSVČ a mám smlouvu na externí spolupráci, může mě „zaměstnavatel“ držet v práci v rámci pracovní doby?
Neměl by, a pokud to dělá, je to velké varování. Jako OSVČ totiž nejste zaměstnanec, ale samostatný podnikatel, takže byste si měl organizovat práci sám. To znamená rozhodovat, kdy budete pracovat, odkud a jak si práci rozvrhnete.
Jakmile vám ale někdo začne určovat pevnou pracovní dobu, chce po vás pravidelnou přítomnost na pracovišti nebo vám dává pokyny jako zaměstnanci, dostává se taková spolupráce na hranu zákona. Česká právní úprava totiž říká, že pokud činnost vykazuje znaky závislé práce, tedy například podřízenost, kontrolu nebo pevně daný režim, má být vykonávána v pracovním poměru, nikoli na IČO.
Bude to tak platit i v budoucnu?
Do budoucna je potřeba počítat s tím, že se tato pravidla ještě zpřesní. Reaguje se totiž na rychlý rozvoj tzv. platformové práce – typicky u rozvozových služeb. Na evropské úrovni byla přijata nová úprava (tzv. směrnice o práci pro platformy), která zavádí domněnku, že pokud platforma pracovníka významně řídí, například mu přiděluje zakázky, hodnotí ho nebo určuje podmínky práce, může jít ve skutečnosti o zaměstnání.
Česká republika bude muset tuto úpravu promítnout do svého práva, což pravděpodobně povede k upřesnění definice závislé práce v zákoníku práce. V praxi to znamená, že situace, které jsou dnes „na hraně“, budou do budoucna posuzovány ještě přísněji. Jinými slovy, prostor pro švarcsystém se bude dál zužovat.
Kdybych na to přistoupil, můžu být spolupachatelem švarcsystému?
Ano, a to je pro mnoho lidí překvapivé. Odpovědnost totiž nenese jen firma, ale i samotný živnostník. Důležité navíc je, že se neposuzuje jen to, co máte napsané ve smlouvě, ale hlavně to, jak spolupráce funguje ve skutečnosti. Soudy v posledních letech opakovaně zdůrazňují, že „dobrovolná dohoda“ nehraje zásadní roli. Pokud fakticky fungujete jako zaměstnanec, může jít o nelegální práci bez ohledu na název smlouvy.
Kolik za to hrozí pokuta?
Pokuty jsou poměrně přísné. Firmě může hrozit sankce od desítek tisíc až po miliony korun, v krajních případech až kolem 10 milionů korun. Záleží na okolnostech případu.
Samotný živnostník může dostat pokutu až 100 tisíc korun. Praxe navíc ukazuje, že nejde jen o teoretické hrozby. Soudy už potvrdily pokuty v desítkách tisíc korun i u relativně menších případů. Navíc tím rizika nekončí. Úřady mohou zpětně doměřit daně a odvody, což může být finančně ještě citelnější než samotná pokuta.
Jaká jsou moje práva jako externisty?
Jako OSVČ byste měl mít především svobodu. To znamená možnost rozhodovat o tom, kdy a kde budete pracovat, mít více klientů a nebýt závislý jen na jednom „zaměstnavateli“. Zároveň byste měl mít právo zakázku odmítnout a pracovat na vlastní odpovědnost. A to je vlastně i vaše povinnost. Nejde tedy o to být „levnější zaměstnanec“, ale skutečně samostatný podnikatel, který poskytuje službu a odpovídá za výsledek.
S tím úzce souvisí i způsob odměňování. U podnikání by měla být odměna navázaná primárně na výsledek nebo dodanou službu, nikoli na samotnou odpracovanou dobu. Pokud je vaše odměna fixní, zejména pravidelně se opakující každý měsíc, podobně jako mzda, jde o další významný znak závislé práce.
Typicky totiž zaměstnanci dostávají zaplaceno za práci jako takovou, za svou činnost v určitém čase. Naopak OSVČ by měl být odměňován za výsledek, který dodá. Pokud tedy kombinujete fixní měsíční odměnu s prvky, jako jsou pracovní doba, pokyny nebo kontrola, velmi snadno se dostáváte do režimu, který úřady mohou posoudit jako zaměstnání.
A jaké jsou moje povinnosti?
S větší svobodou jde ruku v ruce i větší odpovědnost. Jako OSVČ si sám řešíte daně, sociální a zdravotní pojištění a především nesete podnikatelské riziko. Na rozdíl od zaměstnance také obvykle odpovídáte za výsledek práce, ne za odpracovaný čas, a zajišťujete si vlastní organizaci práce i vlastní vybavení.
Co je tedy hlavní pravidlo, které by si lidé měli zapamatovat?
Nezáleží na tom, jak se smlouva jmenuje, ale na tom, jak spolupráce skutečně funguje. Pokud se vaše práce nápadně podobá běžnému zaměstnání, úřady ji tak budou posuzovat, i když máte IČO.
