Na jeho práci nedaly dopustit hvězdy stříbrného plátna ani vysoce postavení politici. Kufry a kabelky od brašnáře z 19. století ani dodnes neztratily na oblibě. Řeč bude o Louisu Vuittonovi, jehož posláním se stalo naplňovat každou potřebu zákazníků. Kdo otevřel mladíkovi dveře do světa francouzské smetánky? Kdo vymyslel ikonické logo „LV“? A s čím se značka musela potýkat?

Příběh slavného brašnáře začal před 197 lety malé francouzské vesničce Anchay v pohoří Jura. Do rodiny farmáře a kloboučnice se narodil malý Louis. Bohužel si svou matku příliš neužil, zemřela, když mu bylo pouhých deset let. Otec však dlouho sám nezůstal a našel si novou ženu, ta si však příliš s malým hochem do oka nepadla.

Louis se proto vydal pěšky do Paříže. Po více jak dvou letech dorazil do francouzské metropole, kde se živil jako poslíček. Mimo jiné získal i místo učně u známého výrobce zavazadel – monsieura Maréchala.

Mladík získal mnoho zkušeností a začal se seznamovat díky své práci s francouzskou smetánkou. Osudným se mu stalo setkání s manželkou císaře Napoleona III., Eugénií de Montijo. Císařovna milovala módu, měla například zásluhy na proslavení krejčího Charlese Fredericka Wortha, který je považován za otce moderního haute couture.

Louis pro ni začal pracovat v Tuilerijském paláci a doprovázel ji při jejích častých cestách. V roce 1854 si dodal odvahy a otevřel svůj první obchod se zavazadly v Rue Neuves des Capucines. Díky známosti s císařovnou se stal Louis jedničkou ve svém oboru. Nad obchodem visela reklamní tabule s nápisem: „Bezpečně zabalíme i ty nejkřehčí předměty. Specializujeme se na balení módy.“

První úspěch

Louis ve svém řemesle neustrnul, ba naopak, ihned po otevření své společnosti začal s inovacemi zavazadel. Do té doby byly kufry těžké, kožené a měly zaoblené vršky, které neumožňovaly jejich skládání na sebe. Roku 1958 přišel Louis s hranatým kufrem vyrobeným z topolového dřeva. Navíc měl ploché dno vyrobené z impregnovaného a zpevněného plátna Trianon: byl tedy vodě odolný, lehký a skladný.

Designér ani poté neusnul na vavřínech a pustil se do dalších zlepšováků. Díky své flexibilitě a všestrannosti dostával zakázky od významných klientů. Vyráběl jim zavazadla na míru. Zavazadlo od Vuittona měl například místokrál Egypta Ismaíl Paša, budoucí ruský car Mikuláš či objevitel Savorgnana de Braza. Pro něj Louis vyrobil skládací kufr, z kterého se otevřením stalo lehátko.

 

V roce 1872 firma uvedla na trh plátěné zavazadlo s béžovými a červenými pruhy a o tři roky později vertikální skříňový kufr, který byl vybavený ramínky a zásuvkami pro pohodlné převážení obleků. Do rodinného podniku se brzy zapojil i Louisův syn Georges, který jako první vytvořil nový systém zamykání kufrů nazvaný „Houdini – proof“.

Ikonický vzor Damier

V osmdesátých letech 19. století spatřil světlo světa ikonický hnědý šachovnicový vzor Damier, který se stal znakem značky Louis Vuitton. S narůstajícím úspěchem se rozšířil i seznam vlivných zákazníků, mezi které patřili například: návrhářka Coco Chanel, herečka Marlene Dietrich či herec Cary Grant.

 

V roce 1892 Louis umírá a jeho podnik zcela přebírá jeho syn. Ten se na konci 19. století vydává do světa, kde představuje produkty rodinné firmy. Na svých cestách je úspěšný a zavazadla značky Vuitton se začnou prodávat jak v Chicagu, tak v New Yorku. Na začátku první světové války se Georgovi podaří otevřít obchod na samotném bulváru Champs-Élysées. Butik se stává největším obchodem se zavazadly na světě.

V roce 1936 se do čela firmy postaví syn George, Gaston-Louis Vuitton. Za jeho působení vzniklo v padesátých letech dodnes známé logo LV v kombinaci s květinovým vzorem. V sedmdesátých letech se firmě povedlo expandovat do Asie a ovládnout tamní trh. Gaston nebyl jen dědicem slavné firmy, ale i vášnivým sběratelem kufrů. Za šedesát letech jich nasbíral neuvěřitelných 175. Nejstarší byl dřevěný kufr ze 14. století. Na začátku šedesátých let však vedení firmy nechal na mladší generaci a podnik vložil do rukou svých tří synů.

Padělky – stinná stránka LV

V roce 1987 dojde ke spojení tří značek v jednu s názvem LVMH (Moët et Chandon, Henessy a Louis Vuitton). Podnik už přestává být rodinnou záležitostí. Od konce devadesátých let firma přichází s novými a novými produkty. Nynější sortiment nabízí kožené zboží, boty, hodinky, šperky, doplňky, sluneční brýle a zápisníky. Dodnes je výroba zavazadel a tašek ruční práce, každý produkt má své sériové číslo. Proto se také traduje, že zboží od Vuittona je takřka nezničitelné.

K úspěchu už tak populární firmy pomohly i reklamní kampaně jak v televizi, tak v časopisech. Svou tvář značce propůjčil například kytarista ze skupiny Rolling Stones Keith Richards, dále herečka Angelina Jolie, zpěvák Bono z U2 i politik Michail Gorbačov. Dokonce se jméno podniku objevovalo i v textech některých raperů.

Bohužel, jak už to tak bývá, ty nejúspěšnější značky se potýkají se zloději, kteří se snaží obohatit na napodobeninách. Značka LV čelila padělatelům už od svých začátků až do té doby, než Georges Vuitton přišel se slavným logem LV s květinovým vzorem. Padělatelé měli s napodobením velké problémy, ovšem v dnešní technicky vyspělé době ji umí vytvořit kdejaký zlodějíček. LV se tak stal jednou z nejvíce padělaných značek na světě.

Autor: -tya-

Foto: ČTK/ABACA/Mousse, AP/Thibault Camus Karel Šanda

Redakce magazínu ŽENY DÍVKY.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno