Tři měsíce intenzivních příprav se na Michalu Suchánkovi podepsalo. Místo toho, aby byl po premiéře muzikálu Andělé v Euforii, padla na něj únava. Ale to neznamená, že by neměl radost. Pro Instinkt popsal, jak divadelní představení s hity z devadesátých let vznikalo a jak se vybíraly hity, které roztancovaly divadlo Broadway.
Michale, máte po premiéře vašeho muzikálu Andělé. Jaké z toho máte prvotní dojmy?
Připadám si jako v takovém akváriu, kde jsem poslední tři měsíce, ale zatím mám vše tak v mlze. Ještě se ke mně žádné dojmy nedostaly. Mám to tak vždycky, když se koná nějaká velká věc. Neužívám si to.
Vy jste scénář napsal s Petrem Kolečkem. Jak jste ty nápady dávali dohromady?
Scházeli jsme se u mě v kanceláři. Nebylo to nikde u piva, ale byla to opravdu práce. Potřebovali jsme se slyšet, Petr nebo já jsme to zapisovali. Dnes existují programy, které vám ulehčují tvůrčí procesy. Nebylo to tak, že si dva kamarádi povídají, ale sofistikovaně jsme pracovali s našimi nápady.
Kde vznikl nápad udělat muzikál z českých hitů 90. let?
To mi nabídli v Divadle Broadway. Měl jsem už nějaký nápad z minulosti o andělech, takže jsme to na to napasovali.
Ty písničky, které v muzikálu zazní, jste vybíral vy sám?
Písničky jsme vybírali podle klíče, co v těch devadesátkách bylo populární. Mnoho písniček vypadlo. Byly tam často spory, protože z tvůrčího týmu měl každý jiný vkus na hudbu. Došlo párkrát k dohadům. Někdo třeba nechtěl poskytnout na písničky práva , takže to byla zdlouhavá práce.
Ten muzikál se odehrává tři roky po Sametové revoluci, je tam znát ta euforie z nově nabyté svobody. Co pro vás osobně znamená svoboda?
Třeba to, že můžete jít na koncert kamkoliv po celém světě. Nebo že my dva můžeme teď vést tento rozhovor. Někomu to může připadat jako drobnost, ale je to hodně důležité. Pan Tomio Okamura mluví o svobodě slova, což mi připadá bláznivé.
Michal Suchánek je český herec, moderátor a komik, který se proslavil především jako člen zábavného pořadu Tele Tele a později jako jedna z hlavních tváří improvizační show Partička. Herectví se věnuje už od dětství — objevil se například ve filmu Sněženky a machři. Vedle televizní tvorby působí také v divadle a věnuje se scenáristice i moderování.
