Internet je dobrý sluha, ale zlý pán, a to platí samozřejmě i co se informací o zdravé výživě týče. Na internetu naleznete kromě relevantních zdrojů, které píšou skuteční odborníci, i celou řadu polopravd a lží, bohužel na některé lze narazit tak často a neustále, že už jim spousta lidí začala věřit.

Téma zdraví a výživa je ovšem natolik ožehavé, že se vyplatí dát si pozor a informace raději ověřit z více zdrojů. Které nejčastější mýty o výživě stále kolují, a to nejen na internetu?

  • Vejce škodí zdraví, zvyšují cholesterol

Vejce bojují se špatnou pověstí už přes 20 let, a to hlavně kvůli „cholesterolovému mýtu”, který je postavil do pozice největšího ohrožovatele srdce. Tento mýtus byl však několika studiemi vyvrácen a bylo zjištěno, že častější konzumace vajec (např. i jedno vejce denně) není spojena se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční ani mozkové mrtvice. Prokázalo se, že vejce naopak zvyšují hladinu „dobrého”, HDL cholesterolu, který působí proti špatnému. Navíc v sobě obsahují i řadu pro tělo cenných látek, jako jsou lutein a zeaxantin, antioxidanty vyskytující se v oční čočce a sítnici, které napomáhají v prevenci očních onemocnění, dále vitaminy skupiny B, vitamin D, cholin, síru, která je důležitá pro zdravé vlasy a nehty. V neposlední řadě jsou vejce cenným zdrojem bílkovin s kompletním počtem aminokyselin.

  • Nasycené tuky jsou zlo

Mýtus o zdraví škodlivých nasycených tucích koluje ve společnosti už několik desítek let a jeho zdrojem bylo jedno nepodložené tvrzení, které vedlo k tomu, že nasycené tuky začaly být označovány za viníky ischemické choroby srdeční nebo kardiovaskulárních onemocnění. Nasycené tuky obsažené ve vaječných žloutcích, kokosovém oleji a masu ze zvířat krmených pící ve skutečnosti zvyšují hladinu dobrého cholesterolu, což vede ke snižování hladiny toho špatného. Nasycené tuky ze správných zdrojů jsou základními stavebními kameny buněčných membrán a celé řady hormonů a jim podobných látek. Slouží také jako nosiče vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, a K) a jsou zapotřebí k přeměně karotenu na vitamin A.

  • Snídaně je nejdůležitější jídlo dne

Nezáleží na tom, jestli se nasnídáte v 7 hodin, nebo tělu dodáte první živiny až kolem jedenácté. Najíte-li se poprvé později, tělo bude mít od jídla delší pauzu, což během hubnutí působí stejně prospěšně jako omezení energetického příjmu. Zároveň je to vlastně forma přerušovaného půstu. I přerušovaný půst prokazatelně zvyšuje sekreci lidského růstového hormonu, zmírňuje chronické záněty, inzulinovou rezistenci, normalizuje krevní tlak a zvyšuje podíl čisté hmoty těla bez tukových tkání. Dokáže dokonce zlepšit fungování mozku, a to díky zvýšené produkci BDNF, bílkoviny, která chrání mozkové buňky před změnami spojenými s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Nezáleží tedy na tom, v kolik hodin během dne začnete jíst, ale na tom, abyste pokryly svou energetickou potřebu.

  • Jíst 6x denně je zdravější než třeba jen 3x

Ano, pokud si svůj denní příjem potravy rozdělíte do více menších porcí, zatížíte tím méně trávicí trakt a budete mít stabilnější hladinu krevního cukru. Jinak ale není prokázáno, že by jídlo vícekrát za den zdraví prospívalo více než méně porcí denně, a rozdíl se neprokázal ani v metabolismu, ani v úbytku tukové hmoty. V případě delšího časového odstupu mezi jídly se navíc v těle nastartuje proces zvaný autofágie, díky němuž dochází k odstraňování odpadu z buněk.

  • Omega-6 mastné kyseliny obsažené v olejích jsou zdravé

Omega-6 mastné kyseliny naše tělo nezbytně potřebuje přijímat ve stravě, nicméně problém je ten, že většina z nás jich konzumuje příliš mnoho. Nacházejí se totiž i v průmyslově zpracovaných olejích, které jsou součástí různých potravin, a také na nich vaříme. Vyvážená strava by měla obsahovat vyrovnaný poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, ideálně 1:1. Jenže většina lidí žijících ve vyspělých zemích přijímá 20x–50x více omega-6 kyselin, což může mít na jejich zdraví výrazný dopad. Ve stravě bychom měli dbát na to, abychom přijali dostatek omega-3 mastných kyselin z kvalitních zdrojů (chia semínka, olej z tresčích jater, tučné ryby) a naopak snížili svůj příjem omega-6 mastných kyselin z rostlinných olejů.

  • Umělá sladidla jsou bezpečná pro diabetiky a pomáhají i při snižování váhy

Různé studie nezávisle na sobě potvrdily, že lidé konzumující delší dobu umělá sladidla mají vyšší pravděpodobnost, že přiberou. V jedné ze studií se dokonce objevila souvislost mezi užíváním aspartamu v těhotenství – má vliv už na plod v děloze a vytváří předpoklady pro vznik diabetu II. typu. Kromě aspartamu má ale vliv na zvýšení hladiny inzulinu v krvi i řada jiných sladidel.

  • Nízkotučné potraviny jsou zdravé při hubnutí

Na nízkotučných potravinách opravdu není nic zdravého, ani pro lidi, kteří se snaží zhubnout. V ČR už je ale snad trend nízkotučných výrobků úspěšně za námi. Aby výrobci vykompenzovali nedostatek chuti u těchto potravin, přidávali do nich místo tuku nějakou formu sacharidu, často to byla i umělá sladidla. Tím pádem kalorická hodnota zůstala stejná nebo byla dokonce vyšší než u produktů s vyšším obsahem tuku.

  • Složené sacharidy by ve stravě měly tvořit největší podíl kalorií

Proti tomuto zakořeněnému tvrzení vystupuje mnoho odborníků, kteří upozorňují na to, že pestrá a zdravá strava by se měla skládat z trojpoměru bílkovin, sacharidů a tuků v závislosti na životním stylu daného člověka. Sacharidy, ať už pocházejí z těstovin nebo z pekařských výrobků (včetně celozrnného chleba) způsobují skokový vzrůst hladiny inzulinu a leptinu v krvi, což je faktor vedoucí k mnoha chronickým nemocem, a je potřeba také stále připomínat, že nízkotučné diety rovněž k ničemu nevedou, jak je zdůrazněno výše.

  • Sója jako „potravina pro zdraví”

Marketing sóji, zdá se, byl velmi úspěšný, mnoho lidí ji dnes považuje za zdravou potravinu, která se hodí i jako součást nejrůznějších diet. Ovšem celá pravda je opět trochu jinde. Například přes 90 % sóji pěstované v Americe je geneticky modifikováno, což zdraví člověka rozhodně neprospívá. Na Západě ji lidé konzumují většinou ve formě sójového oleje, který obsahuje nepříznivý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin (7,5:1). Celé sójové boby samozřejmě obsahují živiny, ale také fytáty – látku, která brání vstřebávání nutričních látek organismem. Sója také obsahuje velké množství izoflavonů, tedy fytoestrogenů, které mohou být dobré pro ženy v menopauze, ale pro většinovou populaci nikoli. Pokud už sóju ano, je nejlepší ji konzumovat v menším množství ve formě fermentovaných výrobků.

 

Foto: pixabay/shixugang/RitaE/piviso

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Napište svůj komentář
Vaše jméno