Pacienti dnes komunikují s lékaři jinak než ještě před deseti lety. Osobní návštěvy postupně ustupují digitálním kanálům a zdravotní péče se stále častěji přesouvá na obrazovky. E-maily, videohovory, sdílené kalendáře nebo mobilní aplikace dnes běžně nahrazují fyzickou přítomnost v ordinaci.
Tento trend je patrný napříč celým zdravotnictvím, výrazně se ale projevuje například v reprodukční medicíně. Právě zde digitalizace zasahuje téměř všechny fáze péče – od objednání na vyšetření přes sdílení laboratorních výsledků až po samotné konzultace s lékařem. Elektronicky dnes pacienti řeší i neschopenky nebo recepty.
Osobní kontakt mezi lékařem a pacientem tak často zůstává vyhrazen pouze pro klíčové momenty, jako jsou vyšetření, odběry biologického materiálu nebo samotné zákroky.
„Velkou část péče dnes zvládneme na dálku. Od první konzultace přes ladění léčby až po konzultaci výsledků. Pacienti sem tak nemusí jezdit mnohdy stovky kilometrů, což šetří čas všem. Do ordinace pak přicházejí hlavně na samotná vyšetření nebo zákroky,“ popisuje MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis.
Videohovory místo telefonátů
Digitalizace výrazně proměňuje i samotnou komunikaci. Klasické telefonáty postupně ustupují videohovorům, které lépe kombinují pohodlí s osobním kontaktem. Právě vizuální složka komunikace je podle lékařů klíčová, zejména při sdělování citlivých informací.
„Pokud pacient jen volá a nevidíme jeho obličej a mimiku, je to složité. Zejména při sdělování senzitivních informací. Videohovor je v tomto směru výrazně lepší,“ doplňuje Štelcl.
Nové výzvy digitální péče
S rostoucím využíváním online komunikace se ale objevují i nové problémy. Lékaři například upozorňují na dlouhé e-mailové konverzace, které jsou časově náročné a mohou se snadno zvrhnout v nekonečný sled dotazů a odpovědí.
„Někdy se to zvrhne v nekončící komunikaci, kdy jedna odpověď vyvolá další otázky. A zároveň jsou situace, kdy pacienta prostě musíme vidět,“ vysvětluje specialista na asistovanou reprodukci.
Zároveň část pacientů očekává, že veškerou péči bude možné vyřešit na dálku, což však ne vždy odpovídá realitě medicíny.
Informovanější pacienti, nové nároky
Výrazně se mění i samotní pacienti. Díky snadnému přístupu k informacím na internetu a nástrojům umělé inteligence přicházejí na konzultace mnohem připravenější než dříve.
Zkušenosti lékařů ukazují zajímavý rozdíl mezi muži a ženami. Zatímco ženy často detailně studují celý proces léčby, muži mnohdy přicházejí bez základních informací.
„Pacientky jsou v dnešní době díky AI velmi dobře informované. Z internetu nebo s pomocí AI si sice vše načtou, ale ne vždy dokážou vyhodnotit, kdy a jestli je pro ně dané vyšetření skutečně přínosné. Naopak muži si informace často nehledají, a je potřeba je více edukovat,“ říká Štelcl.
Data místo sympatií
Digitalizace mění i to, podle čeho si lidé vybírají zdravotnické zařízení. Stále větší roli hrají data, výsledky a úspěšnost jednotlivých klinik, zatímco osobní sympatie ustupují do pozadí.
Pacienti se navíc při rozhodování stále častěji opírají o moderní technologie včetně umělé inteligence. Tento trend bude podle odborníků v budoucnu ještě sílit.
Podle Reuters Institute Digital News Report 2026 využívá chatboty a umělou inteligenci jako zdroj informací už 6 % lidí. S nástupem generace Z, která je na digitální komunikaci zvyklá, bude nutné tomuto vývoji přizpůsobit nejen komunikaci, ale i fungování zdravotnických zařízení.
„Nejprve zjistím, co všechno pacient ví, a na to pak navazujeme,“ uzavírá MUDr. Štelcl.
